# started 2014-08-17T08:48:44Z "Terminologie je nauka o term\u00EDnech, tj. o odborn\u00FDch n\u00E1zvech, a o zp\u016Fsobu jejich vytv\u00E1\u0159en\u00ED a sestavov\u00E1n\u00ED do syst\u00E9m\u016F.V\u00FDraz terminologie se \u010Dast\u011Bji pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro ozna\u010Den\u00ED konkr\u00E9tn\u00EDch syst\u00E9m\u016F term\u00EDn\u016F, \u010Desky ozna\u010Dovan\u00FDch t\u00E9\u017E slovem n\u00E1zvoslov\u00ED p\u0159\u00EDpadn\u011B odborn\u00E9 n\u00E1zvoslov\u00ED."@cs . "Lingvistika (d\u0159\u00EDve ps\u00E1no linguistika) neboli jazykov\u011Bda je v\u011Bda zkoumaj\u00EDc\u00ED p\u0159irozen\u00FD jazyk. Lze ji d\u011Blit na obecnou lingvistiku, aplikovanou lingvistiku a na jazykov\u011Bdy jednotliv\u00FDch jazyk\u016F nebo jejich skupin. Ty m\u00EDvaj\u00ED zvl\u00E1\u0161tn\u00ED n\u00E1zvy, nap\u0159. anglick\u00E1 filologie neboli anglistika, d\u00E1le nap\u0159. bohemistika, slovakistika, lusitanistika, turkologie; afrikanistika, orientalistika, iberoamerikanistika apod. (pro jejich seznam viz \u010Dl\u00E1nek Filologie). Ozna\u010Den\u00ED filologie ov\u0161em znamen\u00E1 \u0161iroce pojat\u00E9 studium jazyka, literatury i kulturn\u00EDch, historick\u00FDch a zem\u011Bpisn\u00FDch specifik dan\u00E9 oblasti (tzv. re\u00E1lie). Lingvistiku je tak\u00E9 mo\u017En\u00E9 ch\u00E1pat jako soubor jednotliv\u00FDch jazykov\u011Bdn\u00FDch discipl\u00EDn (p\u0159edev\u0161\u00EDm fonologie, morfologie, lexikologie, syntaxe a textov\u00E9 lingvistiky). Jazykem se zab\u00FDv\u00E1 tak\u00E9 mnoho dal\u0161\u00EDch v\u011Bdeck\u00FDch discipl\u00EDn, nap\u0159\u00EDklad psychologie, informatika, filosofie, biologie, anatomie \u010Dlov\u011Bka, sociologie, antropologie a dal\u0161\u00ED. Od 2. poloviny 20. stolet\u00ED tak\u00E9 vznikaj\u00ED hrani\u010Dn\u00ED jazykov\u011Bdn\u00E9 discipl\u00EDny, jako je psycholingvistika, sociolingvistika, neurolingvistika aj."@cs . "Chemie (\u0159ecky \u03C7\u03B7\u03BC\u03B5\u03AF\u03B1, \u010Desky lu\u010Dba) je v\u011Bda, kter\u00E1 se zab\u00FDv\u00E1 vlastnostmi, slo\u017Een\u00EDm, p\u0159\u00EDpravou, strukturou anorganick\u00FDch a organick\u00FDch l\u00E1tek a jejich vz\u00E1jemn\u00FDmi interakcemi. L\u00E1tky jsou slo\u017Eeny z atom\u016F a z nich slo\u017Een\u00FDch molekul nebo z iont\u016F (iontov\u00E9 soli a taveniny). Chemie popisuje sv\u00FDm vlastn\u00EDm metodick\u00FDm a teoretick\u00FDm p\u0159\u00EDstupem hmotu a navazuje tak na studia fyzik\u00E1ln\u00ED a p\u0159edch\u00E1z\u00ED studiu hmoty z biologick\u00E9ho nebo nap\u0159. geologick\u00E9ho hlediska. Vzhledem k rozli\u010Dnosti hmoty, kter\u00E1 je slo\u017Eena z r\u016Fzn\u00FDch kombinac\u00ED atom\u016F, chemici \u010Dasto studuj\u00ED, jak atomy odli\u0161n\u00FDch chemick\u00FDch prvk\u016F mezi sebou interaguj\u00ED a jak\u00E9 molekuly a jak\u00FDm pr\u016Fb\u011Bhem z t\u011Bchto interakc\u00ED vznikaj\u00ED."@cs . "Mor\u00E1ln\u00ED realismus (moral realism) je modern\u00ED anglosask\u00E9 ozna\u010Den\u00ED pro filosofick\u00FD n\u00E1zor \u010Di sm\u011Br, podle n\u011Bho\u017E jsou mor\u00E1ln\u00ED pojmy re\u00E1ln\u00E9 a mor\u00E1ln\u00ED soudy se tud\u00ED\u017E op\u00EDraj\u00ED o pozn\u00E1n\u00ED objektivn\u00EDch mor\u00E1ln\u00EDch hodnot. Tvrzen\u00ED, \u017Ee vra\u017Eda je \u0161patn\u00E1, je pr\u00E1v\u011B tak pravdiv\u00E9, jako tvrzen\u00ED, \u017Ee tr\u00E1va je zelen\u00E1.P\u0159esv\u011Bd\u010Den\u00ED o skute\u010Dn\u00E9 platnosti mravn\u00EDch norem zast\u00E1val Plat\u00F3n i Aristotel\u00E9s, podle nich\u017E je zlo d\u016Fsledkem nedostate\u010Dn\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED. Pro k\u0159es\u0165ansk\u00E9 myslitele jsou tyto normy d\u00E1ny pravdiv\u00FDm Bo\u017E\u00EDm zjeven\u00EDm, pro v\u011Bt\u0161inu filosof\u016F ran\u00E9ho novov\u011Bku jsou d\u00E1ny lidskou p\u0159irozenost\u00ED. Naproti tomu anti\u010Dt\u00ED skeptici, nap\u0159\u00EDklad Pyrrh\u00F3n z Eleje, mo\u017Enost takov\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED pop\u00EDrali a mor\u00E1lku pokl\u00E1dali za lidskou konvenci. V sou\u010Dasn\u00E9 dob\u011B se mor\u00E1ln\u00ED realist\u00E9 hl\u00E1s\u00ED ke kognitivismu, to jest k p\u0159esv\u011Bd\u010Den\u00ED, \u017Ee pravdiv\u00E9 pozn\u00E1n\u00ED je mo\u017En\u00E9, a nav\u00EDc p\u0159edpokl\u00E1daj\u00ED, \u017Ee mor\u00E1ln\u00ED hodnoty existuj\u00ED. Mezi mor\u00E1ln\u00ED realisty pat\u0159\u00ED G. E. Moore, Ayn Rand, Alasdair MacIntyre, Leo Strauss nebo Thomas Nagel. Naproti tomu jin\u00E9 teorie mor\u00E1lky soud\u00ED, \u017Ee mravn\u00ED soudy nepopisuj\u00ED fakta, n\u00FDbr\u017E vyjad\u0159uj\u00ED hodnot\u00EDc\u00ED postoje k nim (expresionismus: Hare, Ayer), jin\u00ED je pokl\u00E1daj\u00ED za spole\u010Densky u\u017Eite\u010Dn\u00E9 fikce. V\u011Bt\u0161ina soudob\u00FDch myslitel\u016F zd\u016Fraz\u0148uje situa\u010Dn\u00ED povahu mor\u00E1ln\u00EDch soud\u016F (mluvit pravdu na gestapu je \u0161patn\u00E9), p\u0159\u00EDpadn\u011B je pokl\u00E1daj\u00ED za relativn\u00ED (John Rawls, Richard Rorty). Nen\u00ED v\u0161ak snadn\u00E9 \u0159\u00EDci, v\u016F\u010Di \u010Demu jsou relativn\u00ED."@cs . "Astronomie, \u0159ecky \u03B1\u03C3\u03C4\u03C1\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03B1 z \u03AC\u03C3\u03C4\u03C1\u03BF\u03BD (astron) hv\u011Bzda a \u03BD\u03CC\u03BC\u03BF\u03C2 (nomos) z\u00E1kon, \u010Desky t\u00E9\u017E hv\u011Bzd\u00E1\u0159stv\u00ED, je v\u011Bda, kter\u00E1 se zab\u00FDv\u00E1 jevy za hranicemi zemsk\u00E9 atmosf\u00E9ry. Zvl\u00E1\u0161t\u011B tedy v\u00FDzkumem vesm\u00EDrn\u00FDch t\u011Bles, jejich soustav, r\u016Fzn\u00FDch d\u011Bj\u016F ve vesm\u00EDru i vesm\u00EDrem jako celkem."@cs . "Mytologie (mythologie, b\u00E1jeslov\u00ED) je v\u011Bda zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se studiem m\u00FDt\u016F, ve voln\u00E9m v\u00FDznamu je tak\u00E9 toto slovo pou\u017E\u00EDv\u00E1no jako term\u00EDn pro soustavu m\u00FDt\u016F (nap\u0159. egyptsk\u00E1 mytologie, \u0159eck\u00E1 mytologie, \u0159\u00EDmsk\u00E1 mytologie). Doslovn\u011B znamen\u00E1 mytologie \"vypr\u00E1v\u011Bn\u00ED p\u0159\u00EDb\u011Bhu\" a toto slovo bylo tak p\u016Fvodn\u011B i u\u017E\u00EDv\u00E1no. Tradi\u010Dn\u011B b\u00FDv\u00E1 \u0159azena do antropologie n\u00E1bo\u017Eenstv\u00ED."@cs . "Filosofie nebo filozofie, \u0159ecky \u03C6\u03B9\u03BB\u03BF\u03C3\u03BF\u03C6\u03AF\u03B1, z \u03C6\u03B9\u03BB\u03B5\u03B9\u03BD (filein, m\u00EDt r\u00E1d, tou\u017Eit po n\u011B\u010Dem) a \u03C3\u03BF\u03C6\u03B9\u03B1 (sof\u00EDa, moudrost, zdatnost) je soustavn\u00E9, racion\u00E1ln\u00ED a kritick\u00E9 zkoum\u00E1n\u00ED skute\u010Dnosti, sv\u011Bta a \u010Dlov\u011Bka, p\u0159\u00EDpadn\u011B i toho, co je p\u0159esahuje (metafyzika). Hled\u00E1n\u00ED pravdiv\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED, smyslu a dobr\u00E9ho \u017Eivota prost\u0159edky reflexe, racion\u00E1ln\u00ED argumentace a diskuse, kter\u00E1 vy\u017Eaduje ur\u010Dit\u00E9 pojmy. Nen\u00ED to tedy jen akademick\u00E1 disciplina, ale tak\u00E9 zp\u016Fsob \u017Eivota, kter\u00FD za\u010D\u00EDn\u00E1 \u00FAdivem nebo zklam\u00E1n\u00EDm nad tradi\u010Dn\u00EDmi v\u00FDklady v\u011Bc\u00ED (Plat\u00F3n) a sna\u017E\u00ED se s tajemstv\u00EDm sv\u011Bta a existence n\u011Bjak vyrovnat."@cs . "Fyzika (z \u0159eck\u00E9ho \u03C6\u03C5\u03C3\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 (physikos): p\u0159\u00EDrodn\u00ED, ze z\u00E1kladu \u03C6\u03CD\u03C3\u03B9\u03C2 (physis): p\u0159\u00EDroda, archaicky t\u00E9\u017E silozpyt) je v\u011Bdn\u00ED obor, kter\u00FD zkoum\u00E1 z\u00E1konitosti p\u0159\u00EDrodn\u00EDch jev\u016F. Popisuje vlastnosti a projevy hmoty, antihmoty, vakua, p\u0159\u00EDrodn\u00EDch sil, sv\u011Btla i neviditeln\u00E9ho z\u00E1\u0159en\u00ED, tepla, zvuku atd. Vztahy mezi t\u011Bmito objekty fyzika obvykle vyjad\u0159uje matematick\u00FDmi prost\u0159edky. Mnoho poznatk\u016F fyziky je \u00FAsp\u011B\u0161n\u011B aplikov\u00E1no v praxi, co\u017E v\u00FDznamn\u011B p\u0159isp\u00EDv\u00E1 k rozvoji civilizace."@cs . "Geocaching (anglicky /d\u0292\u026A\u0252k\u00E6\u0283\u026A\u014B/, v \u010De\u0161tin\u011B tak\u00E9 \u010Dasto /g\u025B\u0254k\u025B\u0283\u026A\u014Bk/) je hra na pomez\u00ED sportu a turistiky, kter\u00E1 spo\u010D\u00EDv\u00E1 v pou\u017Eit\u00ED naviga\u010Dn\u00EDho syst\u00E9mu GPS p\u0159i hled\u00E1n\u00ED skryt\u00E9 schr\u00E1nky naz\u00FDvan\u00E9 cache (v \u010De\u0161tin\u011B ps\u00E1no i ke\u0161), o n\u00ED\u017E jsou zn\u00E1my jej\u00ED zem\u011Bpisn\u00E9 sou\u0159adnice (v syst\u00E9mu WGS 84). P\u0159i hled\u00E1n\u00ED se pou\u017E\u00EDvaj\u00ED turistick\u00E9 p\u0159ij\u00EDma\u010De GPS. \u010Clov\u011Bk zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se geocachingem b\u00FDv\u00E1 ozna\u010Dov\u00E1n slovem geocacher, \u010Desky t\u00E9\u017E geoka\u010Der nebo prost\u011B ka\u010Der. Po objeven\u00ED cache, zaps\u00E1n\u00ED se do logbooku a p\u0159\u00EDpadn\u00E9 v\u00FDm\u011Bn\u011B obsahu ji n\u00E1lezce op\u011Bt uschov\u00E1 a zamaskuje.Jednou ze z\u00E1kladn\u00EDch my\u0161lenek geocachingu je umis\u0165ov\u00E1n\u00ED ke\u0161\u00ED na m\u00EDstech, kter\u00E1 jsou n\u011B\u010D\u00EDm zaj\u00EDmav\u00E1 a p\u0159esto nejsou turisticky nav\u0161t\u011Bvovan\u00E1. V popisu cache (listing) jsou pak uvedeny informace o m\u00EDst\u011B s jeho zvl\u00E1\u0161tnostmi a zaj\u00EDmavostmi. Cache se ale umis\u0165uj\u00ED i do zaj\u00EDmav\u00FDch m\u00EDst velmi frekventovan\u00FDch. V n\u011Bkter\u00FDch p\u0159\u00EDpadech je zaj\u00EDmav\u00FDm pr\u00E1v\u011B \u00FAkol, kter\u00FD je s nalezen\u00EDm cache spojen."@cs . "Mandriva Linux (p\u0159edt\u00EDm t\u00E9\u017E Mandrake Linux nebo Mandrakelinux) je francouzsk\u00E1 distribuce Linuxu (GNU/Linux) zam\u011B\u0159en\u00E1 na snadnost instalace a pou\u017Eit\u00ED. Prvn\u00ED verze byla firmou Mandrakesoft postavena na Red Hat Linuxu 5.1 a grafick\u00E9m prost\u0159ed\u00ED KDE 1.0 v \u010Dervenci roku 1998. Vyzna\u010Duje se mno\u017Estv\u00EDm n\u00E1stroj\u016F na snadnou konfiguraci syst\u00E9mu. Jeho odli\u0161nost\u00ED od jin\u00FDch Linux syst\u00E9m\u016F je to, \u017Ee sv\u00E9 bal\u00ED\u010Dky postaven\u00E9 na b\u00E1zi RPM kompiluje pro procesory t\u0159\u00EDdy Pentium a vy\u0161\u0161\u00ED.Po akvizici se spole\u010Dnost\u00ED Conectiva v dubnu 2005 se spole\u010Dnost Mandrakesoft p\u0159ejmenovala na Mandriva a vyv\u00EDjenou distribuci na Mandriva Linux. Tent\u00FD\u017E rok je\u0161t\u011B pohltila americkou distribuci Lycoris."@cs . "Kovy jsou prvky chemicky charakterizovan\u00E9 jako elektropozitivn\u00ED, maj\u00ED snahu p\u0159ed\u00E1vat valen\u010Dn\u00ED elektrony a tvo\u0159it jednoatomov\u00E9 kationty. Kovy jsou hojn\u011B pr\u016Fmyslov\u011B vyu\u017E\u00EDv\u00E1ny pro svoje ojedin\u011Bl\u00E9 fyzik\u00E1ln\u00ED vlastnosti a pro snadnou zpracovatelnost. Prvn\u00ED zpracov\u00E1n\u00ED kov\u016F bylo uskute\u010Dn\u011Bno asi 7 tis\u00EDc let p\u0159ed na\u0161im letopo\u010Dtem na \u00FAzem\u00ED dne\u0161n\u00EDho Turecka.V pr\u016Fmyslu se ozna\u010Den\u00ED kovy tak\u00E9 obecn\u011B pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro kovov\u00E9 materi\u00E1ly - slitiny kov\u016F nebo kov\u016F s nekovy."@cs . "Matematika (z \u0159eck\u00E9ho \u03BC\u03B1\u03B8\u03B7\u03BC\u03B1\u03C4\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 (mathematik\u00F3s) = miluj\u00EDc\u00ED pozn\u00E1n\u00ED; \u03BC\u03AC\u03B8\u03B7\u03BC\u03B1 (m\u00E1thema) = v\u011Bda, v\u011Bd\u011Bn\u00ED, pozn\u00E1n\u00ED) je v\u011Bda zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se z form\u00E1ln\u00EDho hlediska kvantitou, strukturou, prostorem a zm\u011Bnou. Matematika je t\u00E9\u017E popisov\u00E1na jako discipl\u00EDna, je\u017E se zab\u00FDv\u00E1 vytv\u00E1\u0159en\u00EDm abstraktn\u00EDch entit a vyhled\u00E1v\u00E1n\u00EDm z\u00E1konit\u00FDch vztah\u016F mezi nimi.Charakteristickou vlastnost\u00ED matematiky je jej\u00ED d\u016Fraz na absolutn\u00ED p\u0159esnost metod a nezpochybnitelnost v\u00FDsledk\u016F. Tyto vlastnosti, kter\u00E9 matematiku odli\u0161uj\u00ED od v\u0161ech ostatn\u00EDch v\u011Bdn\u00EDch discipl\u00EDn, maj\u00ED p\u016Fvod ji\u017E v antick\u00E9m \u0158ecku. Nejstar\u0161\u00EDm dochovan\u00FDm p\u0159\u00EDkladem tohoto p\u0159\u00EDstupu je kniha \u0159eck\u00E9ho matematika Euklida Z\u00E1klady poch\u00E1zej\u00EDc\u00ED z 4. stolet\u00ED p\u0159. n. l.\u0160irok\u00E9 ve\u0159ejnosti je zn\u00E1ma tzv. element\u00E1rn\u00ED matematika, kter\u00E1 se zab\u00FDv\u00E1 operov\u00E1n\u00EDm s \u010D\u00EDsly, \u0159e\u0161en\u00EDm praktick\u00FDch \u00FAloh, jednoduch\u00FDch rovnic a popisem z\u00E1kladn\u00EDch geometrick\u00FDch objekt\u016F. Ve fyzice, informatice, chemii, ekonomii a dal\u0161\u00EDch oborech se \u010Dasto vyu\u017E\u00EDvaj\u00ED v\u00FDsledky aplikovan\u00E9 matematiky, kter\u00E1 je tak\u00E9 t\u011Bmito obory zp\u011Btn\u011B ovliv\u0148ov\u00E1na. Tzv. \u010Dist\u00E1 matematika se zab\u00FDv\u00E1 pouze vysoce abstraktn\u00EDmi pojmy, jejich\u017E definov\u00E1n\u00ED nen\u00ED p\u0159\u00EDmo motivov\u00E1no praktick\u00FDm u\u017Eitkem v re\u00E1ln\u00E9m sv\u011Bt\u011B. N\u011Bkter\u00E9 obory \u010Dist\u00E9 matematiky se nach\u00E1zej\u00ED na pomez\u00ED s logikou \u010Di filozofi\u00ED."@cs . "Po\u010D\u00EDta\u010D je v informatice elektronick\u00E9 za\u0159\u00EDzen\u00ED a v\u00FDpo\u010Detn\u00ED techniku, kter\u00E9 zpracov\u00E1v\u00E1 data pomoc\u00ED p\u0159edem vytvo\u0159en\u00E9ho programu. Sou\u010Dasn\u00FD po\u010D\u00EDta\u010D se skl\u00E1d\u00E1 z hardware, kter\u00E9 p\u0159edstavuje fyzick\u00E9 \u010D\u00E1sti po\u010D\u00EDta\u010De (procesor, kl\u00E1vesnice, monitor atd.) a ze software (opera\u010Dn\u00ED syst\u00E9m a programy). Po\u010D\u00EDta\u010D je zpravidla ovl\u00E1d\u00E1n u\u017Eivatelem, kter\u00FD poskytuje po\u010D\u00EDta\u010Di data ke zpracov\u00E1n\u00ED prost\u0159ednictv\u00EDm jeho vstupn\u00EDch za\u0159\u00EDzen\u00ED a po\u010D\u00EDta\u010D v\u00FDsledky prezentuje pomoc\u00ED v\u00FDstupn\u00EDch za\u0159\u00EDzen\u00ED. V sou\u010Dasnosti jsou po\u010D\u00EDta\u010De vyu\u017E\u00EDv\u00E1ny t\u00E9m\u011B\u0159 ve v\u0161ech oborech lidsk\u00E9 \u010Dinnosti."@cs . "Um\u011Bn\u00ED (od \u201Eum\u011Bti\u201C) je sou\u010D\u00E1st lidsk\u00E9 kultury, v \u0161irok\