# started 2014-08-16T12:48:04Z "Terminologie je nauka o term\u00EDnech, tj. o odborn\u00FDch n\u00E1zvech, a o zp\u016Fsobu jejich vytv\u00E1\u0159en\u00ED a sestavov\u00E1n\u00ED do syst\u00E9m\u016F.V\u00FDraz terminologie se \u010Dast\u011Bji pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro ozna\u010Den\u00ED konkr\u00E9tn\u00EDch syst\u00E9m\u016F term\u00EDn\u016F, \u010Desky ozna\u010Dovan\u00FDch t\u00E9\u017E slovem n\u00E1zvoslov\u00ED p\u0159\u00EDpadn\u011B odborn\u00E9 n\u00E1zvoslov\u00ED."@cs . "Lingvistika (d\u0159\u00EDve ps\u00E1no linguistika) neboli jazykov\u011Bda je v\u011Bda zkoumaj\u00EDc\u00ED p\u0159irozen\u00FD jazyk. Lze ji d\u011Blit na obecnou lingvistiku, aplikovanou lingvistiku a na jazykov\u011Bdy jednotliv\u00FDch jazyk\u016F nebo jejich skupin. Ty m\u00EDvaj\u00ED zvl\u00E1\u0161tn\u00ED n\u00E1zvy, nap\u0159. anglick\u00E1 filologie neboli anglistika, d\u00E1le nap\u0159. bohemistika, slovakistika, lusitanistika, turkologie; afrikanistika, orientalistika, iberoamerikanistika apod. (pro jejich seznam viz \u010Dl\u00E1nek Filologie)."@cs . "Chemie (\u0159ecky \u03C7\u03B7\u03BC\u03B5\u03AF\u03B1, \u010Desky lu\u010Dba) je v\u011Bda, kter\u00E1 se zab\u00FDv\u00E1 vlastnostmi, slo\u017Een\u00EDm, p\u0159\u00EDpravou, strukturou anorganick\u00FDch a organick\u00FDch l\u00E1tek a jejich vz\u00E1jemn\u00FDmi interakcemi. L\u00E1tky jsou slo\u017Eeny z atom\u016F a z nich slo\u017Een\u00FDch molekul nebo z iont\u016F (iontov\u00E9 soli a taveniny). Chemie popisuje sv\u00FDm vlastn\u00EDm metodick\u00FDm a teoretick\u00FDm p\u0159\u00EDstupem hmotu a navazuje tak na studia fyzik\u00E1ln\u00ED a p\u0159edch\u00E1z\u00ED studiu hmoty z biologick\u00E9ho nebo nap\u0159. geologick\u00E9ho hlediska."@cs . "Mor\u00E1ln\u00ED realismus (moral realism) je modern\u00ED anglosask\u00E9 ozna\u010Den\u00ED pro filosofick\u00FD n\u00E1zor \u010Di sm\u011Br, podle n\u011Bho\u017E jsou mor\u00E1ln\u00ED pojmy re\u00E1ln\u00E9 a mor\u00E1ln\u00ED soudy se tud\u00ED\u017E op\u00EDraj\u00ED o pozn\u00E1n\u00ED objektivn\u00EDch mor\u00E1ln\u00EDch hodnot. Tvrzen\u00ED, \u017Ee vra\u017Eda je \u0161patn\u00E1, je pr\u00E1v\u011B tak pravdiv\u00E9, jako tvrzen\u00ED, \u017Ee tr\u00E1va je zelen\u00E1.P\u0159esv\u011Bd\u010Den\u00ED o skute\u010Dn\u00E9 platnosti mravn\u00EDch norem zast\u00E1val Plat\u00F3n i Aristotel\u00E9s, podle nich\u017E je zlo d\u016Fsledkem nedostate\u010Dn\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED."@cs . "Astronomie, \u0159ecky \u03B1\u03C3\u03C4\u03C1\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03B1 z \u03AC\u03C3\u03C4\u03C1\u03BF\u03BD (astron) hv\u011Bzda a \u03BD\u03CC\u03BC\u03BF\u03C2 (nomos) z\u00E1kon, \u010Desky t\u00E9\u017E hv\u011Bzd\u00E1\u0159stv\u00ED, je v\u011Bda, kter\u00E1 se zab\u00FDv\u00E1 jevy za hranicemi zemsk\u00E9 atmosf\u00E9ry. Zvl\u00E1\u0161t\u011B tedy v\u00FDzkumem vesm\u00EDrn\u00FDch t\u011Bles, jejich soustav, r\u016Fzn\u00FDch d\u011Bj\u016F ve vesm\u00EDru i vesm\u00EDrem jako celkem."@cs . "Mytologie (mythologie, b\u00E1jeslov\u00ED) je v\u011Bda zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se studiem m\u00FDt\u016F, ve voln\u00E9m v\u00FDznamu je tak\u00E9 toto slovo pou\u017E\u00EDv\u00E1no jako term\u00EDn pro soustavu m\u00FDt\u016F (nap\u0159. egyptsk\u00E1 mytologie, \u0159eck\u00E1 mytologie, \u0159\u00EDmsk\u00E1 mytologie). Doslovn\u011B znamen\u00E1 mytologie \"vypr\u00E1v\u011Bn\u00ED p\u0159\u00EDb\u011Bhu\" a toto slovo bylo tak p\u016Fvodn\u011B i u\u017E\u00EDv\u00E1no. Tradi\u010Dn\u011B b\u00FDv\u00E1 \u0159azena do antropologie n\u00E1bo\u017Eenstv\u00ED."@cs . "Filosofie nebo filozofie, \u0159ecky \u03C6\u03B9\u03BB\u03BF\u03C3\u03BF\u03C6\u03AF\u03B1, z \u03C6\u03B9\u03BB\u03B5\u03B9\u03BD (filein, m\u00EDt r\u00E1d, tou\u017Eit po n\u011B\u010Dem) a \u03C3\u03BF\u03C6\u03B9\u03B1 (sof\u00EDa, moudrost, zdatnost) je soustavn\u00E9, racion\u00E1ln\u00ED a kritick\u00E9 zkoum\u00E1n\u00ED skute\u010Dnosti, sv\u011Bta a \u010Dlov\u011Bka, p\u0159\u00EDpadn\u011B i toho, co je p\u0159esahuje (metafyzika). Hled\u00E1n\u00ED pravdiv\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED, smyslu a dobr\u00E9ho \u017Eivota prost\u0159edky reflexe, racion\u00E1ln\u00ED argumentace a diskuse, kter\u00E1 vy\u017Eaduje ur\u010Dit\u00E9 pojmy."@cs . "Fyzika (z \u0159eck\u00E9ho \u03C6\u03C5\u03C3\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 (physikos): p\u0159\u00EDrodn\u00ED, ze z\u00E1kladu \u03C6\u03CD\u03C3\u03B9\u03C2 (physis): p\u0159\u00EDroda, archaicky t\u00E9\u017E silozpyt) je v\u011Bdn\u00ED obor, kter\u00FD zkoum\u00E1 z\u00E1konitosti p\u0159\u00EDrodn\u00EDch jev\u016F. Popisuje vlastnosti a projevy hmoty, antihmoty, vakua, p\u0159\u00EDrodn\u00EDch sil, sv\u011Btla i neviditeln\u00E9ho z\u00E1\u0159en\u00ED, tepla, zvuku atd. Vztahy mezi t\u011Bmito objekty fyzika obvykle vyjad\u0159uje matematick\u00FDmi prost\u0159edky. Mnoho poznatk\u016F fyziky je \u00FAsp\u011B\u0161n\u011B aplikov\u00E1no v praxi, co\u017E v\u00FDznamn\u011B p\u0159isp\u00EDv\u00E1 k rozvoji civilizace."@cs . "Estetick\u00FD \u00FA\u010Dinek byl ch\u00E1p\u00E1n v r\u016Fzn\u00FDch dob\u00E1ch r\u016Fzn\u011B."@cs . "Geocaching (anglicky /d\u0292\u026A\u0252k\u00E6\u0283\u026A\u014B/, v \u010De\u0161tin\u011B tak\u00E9 \u010Dasto /g\u025B\u0254k\u025B\u0283\u026A\u014Bk/) je hra na pomez\u00ED sportu a turistiky, kter\u00E1 spo\u010D\u00EDv\u00E1 v pou\u017Eit\u00ED naviga\u010Dn\u00EDho syst\u00E9mu GPS p\u0159i hled\u00E1n\u00ED skryt\u00E9 schr\u00E1nky naz\u00FDvan\u00E9 cache (v \u010De\u0161tin\u011B ps\u00E1no i ke\u0161), o n\u00ED\u017E jsou zn\u00E1my jej\u00ED zem\u011Bpisn\u00E9 sou\u0159adnice (v syst\u00E9mu WGS 84). P\u0159i hled\u00E1n\u00ED se pou\u017E\u00EDvaj\u00ED turistick\u00E9 p\u0159ij\u00EDma\u010De GPS. \u010Clov\u011Bk zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se geocachingem b\u00FDv\u00E1 ozna\u010Dov\u00E1n slovem geocacher, \u010Desky t\u00E9\u017E geoka\u010Der nebo prost\u011B ka\u010Der."@cs . "Mandriva Linux (p\u0159edt\u00EDm t\u00E9\u017E Mandrake Linux nebo Mandrakelinux) je francouzsk\u00E1 distribuce Linuxu (GNU/Linux) zam\u011B\u0159en\u00E1 na snadnost instalace a pou\u017Eit\u00ED. Prvn\u00ED verze byla firmou Mandrakesoft postavena na Red Hat Linuxu 5.1 a grafick\u00E9m prost\u0159ed\u00ED KDE 1.0 v \u010Dervenci roku 1998. Vyzna\u010Duje se mno\u017Estv\u00EDm n\u00E1stroj\u016F na snadnou konfiguraci syst\u00E9mu."@cs . "Kovy jsou prvky chemicky charakterizovan\u00E9 jako elektropozitivn\u00ED, maj\u00ED snahu p\u0159ed\u00E1vat valen\u010Dn\u00ED elektrony a tvo\u0159it jednoatomov\u00E9 kationty. Kovy jsou hojn\u011B pr\u016Fmyslov\u011B vyu\u017E\u00EDv\u00E1ny pro svoje ojedin\u011Bl\u00E9 fyzik\u00E1ln\u00ED vlastnosti a pro snadnou zpracovatelnost. Prvn\u00ED zpracov\u00E1n\u00ED kov\u016F bylo uskute\u010Dn\u011Bno asi 7 tis\u00EDc let p\u0159ed na\u0161im letopo\u010Dtem na \u00FAzem\u00ED dne\u0161n\u00EDho Turecka.V pr\u016Fmyslu se ozna\u010Den\u00ED kovy tak\u00E9 obecn\u011B pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro kovov\u00E9 materi\u00E1ly - slitiny kov\u016F nebo kov\u016F s nekovy."@cs . "Matematika (z \u0159eck\u00E9ho \u03BC\u03B1\u03B8\u03B7\u03BC\u03B1\u03C4\u03B9\u03BA\u03CC\u03C2 (mathematik\u00F3s) = miluj\u00EDc\u00ED pozn\u00E1n\u00ED; \u03BC\u03AC\u03B8\u03B7\u03BC\u03B1 (m\u00E1thema) = v\u011Bda, v\u011Bd\u011Bn\u00ED, pozn\u00E1n\u00ED) je v\u011Bda zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se z form\u00E1ln\u00EDho hlediska kvantitou, strukturou, prostorem a zm\u011Bnou. Matematika je t\u00E9\u017E popisov\u00E1na jako discipl\u00EDna, je\u017E se zab\u00FDv\u00E1 vytv\u00E1\u0159en\u00EDm abstraktn\u00EDch entit a vyhled\u00E1v\u00E1n\u00EDm z\u00E1konit\u00FDch vztah\u016F mezi nimi.Charakteristickou vlastnost\u00ED matematiky je jej\u00ED d\u016Fraz na absolutn\u00ED p\u0159esnost metod a nezpochybnitelnost v\u00FDsledk\u016F."@cs . "Po\u010D\u00EDta\u010D je v informatice elektronick\u00E9 za\u0159\u00EDzen\u00ED a v\u00FDpo\u010Detn\u00ED techniku, kter\u00E9 zpracov\u00E1v\u00E1 data pomoc\u00ED p\u0159edem vytvo\u0159en\u00E9ho programu. Sou\u010Dasn\u00FD po\u010D\u00EDta\u010D se skl\u00E1d\u00E1 z hardware, kter\u00E9 p\u0159edstavuje fyzick\u00E9 \u010D\u00E1sti po\u010D\u00EDta\u010De (procesor, kl\u00E1vesnice, monitor atd.) a ze software (opera\u010Dn\u00ED syst\u00E9m a programy). Po\u010D\u00EDta\u010D je zpravidla ovl\u00E1d\u00E1n u\u017Eivatelem, kter\u00FD poskytuje po\u010D\u00EDta\u010Di data ke zpracov\u00E1n\u00ED prost\u0159ednictv\u00EDm jeho vstupn\u00EDch za\u0159\u00EDzen\u00ED a po\u010D\u00EDta\u010D v\u00FDsledky prezentuje pomoc\u00ED v\u00FDstupn\u00EDch za\u0159\u00EDzen\u00ED."@cs . "Um\u011Bn\u00ED (od \u201Eum\u011Bti\u201C) je sou\u010D\u00E1st lidsk\u00E9 kultury, v \u0161irok\u00E9m slova smyslu u\u017Eite\u010Dn\u00E1 dovednost, kterou neovl\u00E1d\u00E1 ka\u017Ed\u00FD a kter\u00E9 je p\u0159\u00EDpadn\u011B t\u0159eba se nau\u010Dit."@cs . "Encyklopedie (\u0159ecky \u03AD\u03B3\u03BA\u03CD\u03BA\u03BB\u03B9\u03BF\u03C2 enkyklios okru\u017En\u00ED + \u03C0\u03B1\u03B9\u03B4\u03B5\u03AF\u03B1 paideia v\u00FDchova) je strukturovan\u00E9, zpravidla objemn\u00E9 d\u00EDlo, kter\u00E9 se pokou\u0161\u00ED zevrubn\u011B p\u0159edstavit lidsk\u00E9 pozn\u00E1n\u00ED t\u00FDkaj\u00EDc\u00ED se jednoho, v\u00EDce, anebo v\u0161ech obor\u016F. Pojmu \u03AD\u03B3\u03BA\u03C5\u03BA\u03BB\u03BF\u03C0\u03B1\u03B9\u03B4\u03B5\u1F30\u03B1 (enkyklopaideia) poprv\u00E9 u\u017Eil v 5. stolet\u00ED p\u0159. n. l. Hippias z Elidy, kter\u00FD jim ozna\u010Doval v\u0161eobecn\u00E9 vzd\u011Bl\u00E1n\u00ED."@cs . "Kino je m\u00EDsto (obvykle budova), kter\u00E9 je ur\u010Deno k hromadn\u00E9mu sledov\u00E1n\u00ED filmov\u00FDch p\u0159edstaven\u00ED. Filmov\u00FD projektor, kter\u00FD je um\u00EDst\u011Bn vzadu v projek\u010Dn\u00ED kabin\u011B, prom\u00EDt\u00E1 film na pl\u00E1tno, kter\u00E9 je um\u00EDst\u011Bno vp\u0159edu p\u0159ed hledi\u0161t\u011Bm. Do hledi\u0161t\u011B se b\u011B\u017En\u00FD div\u00E1k dostane teprve po zaplacen\u00ED vstupn\u00E9ho, obvykle a\u017E po zakoupen\u00ED vstupenky."@cs . "GNU/Linux nebo jen kr\u00E1tce Linux je v informatice ozna\u010Den\u00ED pro opera\u010Dn\u00ED syst\u00E9m zalo\u017Een\u00FD na principech unixov\u00FDch syst\u00E9m\u016F (p\u016Fvodn\u011B pouze jeho j\u00E1dro). Linux je \u0161\u00ED\u0159en v podob\u011B distribuc\u00ED, kter\u00E9 je snadn\u00E9 nainstalovat nebo p\u0159\u00EDmo pou\u017E\u00EDvat (tzv. Live CD). Z\u00E1rove\u0148 se d\u00EDky pou\u017Eit\u00FDm licenc\u00EDm jedn\u00E1 o voln\u011B \u0161i\u0159iteln\u00FD software, tak\u017Ee je mo\u017En\u00E9 ho nejen voln\u011B pou\u017E\u00EDvat, ale i d\u00E1le upravovat a distribuovat (kop\u00EDrovat, sd\u00EDlet). T\u00EDm se odli\u0161uje od propriet\u00E1rn\u00EDch syst\u00E9m\u016F (nap\u0159."@cs . "Didaktika je teorie vzd\u011Bl\u00E1v\u00E1n\u00ED, kter\u00E1 se zab\u00FDv\u00E1 formami, postupy a c\u00EDli vyu\u010Dov\u00E1n\u00ED. Je sou\u010D\u00E1st\u00ED pedagogiky, zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se metodami a formami \u0161koln\u00EDho vyu\u010Dov\u00E1n\u00ED. Didaktika je pojem odvozen\u00FD z \u0159eck\u00E9ho slova didasko, kter\u00E9 znamen\u00E1 u\u010D\u00EDm nebo vyu\u010Duji. P\u0159edm\u011Bt didaktika je nezbytnou sou\u010D\u00E1st\u00ED studia ka\u017Ed\u00E9ho studenta, kter\u00FD m\u00E1 v \u00FAmyslu se n\u011Bkdy zab\u00FDvat u\u010Ditelsk\u00FDm povol\u00E1n\u00EDm."@cs . "Wikipedie (anglicky a v mnoha dal\u0161\u00EDch jazyc\u00EDch Wikipedia; n\u00E1zev vznikl ze slov wiki a encyclopedia) je mnohojazy\u010Dn\u00E1 webov\u00E1 encyklopedie se svobodn\u00FDm (otev\u0159en\u00FDm) obsahem, na jej\u00ED\u017E tvorb\u011B spolupracuj\u00ED dobrovoln\u00ED p\u0159isp\u011Bvatel\u00E9 z cel\u00E9ho sv\u011Bta. Jej\u00EDm c\u00EDlem je tvorba a celosv\u011Btov\u00E9 \u0161\u00ED\u0159en\u00ED voln\u011B p\u0159\u00EDstupn\u00FDch encyklopedick\u00FDch informac\u00ED. Wikipedie existuje ve v\u00EDce ne\u017E 270 jazykov\u00FDch verz\u00EDch r\u016Fzn\u00E9ho rozsahu, p\u0159i\u010Dem\u017E rozsah zhruba t\u0159etiny z nich je sp\u00ED\u0161e symbolick\u00FD."@cs . "Kazimierz Bein (1872\u20131959) byl polsk\u00FD l\u00E9ka\u0159 (oftalmolog) a p\u0159ekladatel do esperanta zn\u00E1m\u00FD pod pseudonymem Kabe. Bein je jedn\u00EDm z nejv\u011Bt\u0161\u00EDch stylist\u016F. Byl \u0159editelem a zakladatelem Oftalmologick\u00E9ho centra v Polsku a amat\u00E9rsk\u00FDm fotografem. V roce 1911 n\u00E1hle a bez koment\u00E1\u0159\u016F ukon\u010Dil v\u0161echny sv\u00E9 aktivity souvisej\u00EDc\u00ED s esperantem a esperantsk\u00FDm hnut\u00EDm a v\u011Bnoval se ji\u017E pouze sv\u00E9 oftalmologick\u00E9 pr\u00E1ci."@cs . "Literatura (z lat. littera = p\u00EDsmeno) nebo t\u00E9\u017E p\u00EDsemnictv\u00ED v \u0161ir\u0161\u00EDm slova smyslu je